Klokan zpovídá Lombarda

Lombardos zpovídá Klokana

U Kalendů …. Opar vykouřených cigaret se vznáší nad Z boží vůle klokanem a Lombardem, na stole leží dvě plzničky, dva telefony, služební a soukromý… dva roztrhaný tácky v popelníku, dvě žvejkačky…

Klokan: „ Je pravda, že se vžiješ do mojí role tak, že si fakt myslíš, že jsi klokan?"

Lomb: „ Já si to nemyslím, já to vím… To je asi tak, jako bych se tě ptal: je pravda, že si lidi myslí, že klokan je Lombardos?"

A Lomb se zakuckal, jelikož kouře přibylo…

Klokan: „ Víš, občas mě pěkně sere ten tvůj exibionismus, furt klokana prezentuješ jako, že je to nejlepší co na Bohemce je…"

Lomb nenechá klokana domluvit: „ nejen nejlepší, ale nejdůležitější! Kdyby klokan nebyl tak důležitej, pak bych to asi nedělal."

Klokan: „ A není to spíše tak, že kdyby tě vedení neocenilo finančně tak se na to vysereš?"

Lomb: „ Hale, nebudeš mi věřit, ale největší odměnou pro mě je spokojenej fanoušek, na peníze od Bohemky se můžu vykašlat, ale je fakt, že klokaní žold vylepšoval moje skóre. A ty máš pocit, že jsi nedoceněnej?"

Klokan se pořádně napije plzničky, a zbude jen na dně a vrchní u Kalendů se řítí s dalším půlitrem, mezi tím se poblíž usadí dvě dámy: „ Ne to nemám, cítím, že se líbím, že to vlastně děláš Lombe dobře, musím Tě pochválit."

Lomb: „ Dík, občas to slyším i od Příby a sem tam se dočtu chvály na VD, ale spíše si lidé všímnou mých provokací, a to je taky dobře."

Klokan: „Hale, Lombe, prej zneužíváš klokaní kůže abys úchylně uchvátil nějakou ženskou?"

Lomb, trošku se potí ve své sáčku a taky upije piva, který zbylo na dně a chápe se po novém a ještě trochu upije: „ Hale, je fakt, že si na ženskou rád šáhnu, spíše přesněji řečeno, vemu ji do náruče potěžkám a zasním se, jaký by to s ní bylo, ale teď to nemohu moc rozjíždět dál, to víš, jsem zadanej. Ale je pravda, že mi to dělá dobře…"

Klokan: „Co vlastně znamená pro tebe bohemka?"

Lomb: „Hale, vo tom se už psalo dost, je to rodina, především… A co znamená pro tebe?"

Klokan: „ Hm, to je těžký, je krize, nejsou prachy, mi dlužíme kam se podíváme, nám dlužej kam se podíváme, jediná šance z toho ven je asi v DFB, však vidíte, že to tak vidí i vedení…"

Lomb: „No spíše obraťme liste, tohle jsem ani moc rozebírat nechtěl, spíš mi řekni co pro klokana znamenaj fanoušci?"

Klokan: „No to by jsi měl říci spíše ty, né ? Vždyť klokan jsi ty ne?"

Lomb: „No jsem, ale ty taky né?"

Klokan: „ Ale ty máš takovej hopsavej vlezlej klokaní nos, neřekl bych, že bych se k tomu mohl vyjádřit lépe než ty."

Vrchní odnesl prázdný půlitr…

Chvilku se rozneslo ticho po hospodě u Kalendů i dámy u vedlejší ho stolu konečně stichly, ale kouř vypouštěly jako dvojtej Průneřov…

Klokan: „Hale, Lombe, prej bereš antidepresiva?"

Lomb: „No docela otázka na tělo, ne? Beru a proč tě to zajímá?

Klokan: „ To máš deprese jako z Bohemky?"

Lomb: „Ale kde tě bere, Bohemka je taky moje antidepresivum?"

Klokan: „A co bereš?"

Lomb: „ Hale jen mezi náma: Velaxin, Asentru a Amilsulprid, a pak užívám pravidelně Bohemku, přesněji klokaní kůži…"

Klokan: „ Já mam teda z Bohemky deprese, všimni si jak mi poslední dobou odstávaj uši, no ale to jako brečíš celý dny?"

Lomb: „ No to ani ne, spíše se to projevuje tak, že se mi z rukou dělají lachtaní ploutve, ale snažím se to zlomit, je fakt, když přijde neděle, zlomím to, ale v pondělí musím zas na novo…"

Klokan: „To jako, že máš ty lachtaní ploutve?

Lomb: „No tak nějak, ale zlomím to tak, že jdu do práce, teď nějakou mám, ale je možný, že v pondělí mě zase ukončí…"

Klokan: „Jak to? To nejsou s tebou spokojený?"

Lomb: „Hale, prej entuaismus dobrej, ale snaha prej nenahradí znalosti, ředitel mi řek, hale to bě je jednatřicet, viď? Co nestihneš do jednatřiceti, už nedohoníš… A dal mi za úkol napsat do pondělka harmonogram, v čem se jako a jak rychle zlepším a podle se toho rozhodne, jestli teda podepíšu smlouvu, víš dnes je demokracie, a když něco chceš, tak si můžeš vybrat, buď budeš pracovat bez smlouvy, nebo vůbec, a když budeš náhodou vyhovovat pak , bys ji mohl i mít…"

Klokan: „Tý brďo, docela šrumec…"

Lomb: „Ty zajisté takové problémy nemáš, viď?"

Klokan: „Hale, co mě ukázali u tatíčka Masaryka, tak mám všude dveře otevřený, na mě nikdo asi nemá.."

Yeti: „ hale, Lombardo a Klokane, děte doprdele, na mě stejně nemáte, semnou si tyká Klaus, a i se semnou fotí, a to nepočítám Ozáka Dejdara."

Lomb: „ Di do pí.i"

Klokan: „ Di se bodnout, i s Klausem… Hale Lombe, prej si sexista?"

Lomb: „ No nevím co si pod tím představuješ, ale jestli si myslíš, že v klokaní kůži každou svlíkám očima s krz mřížku v klokaní hlavě, tak je to pravda, i schválně šilhám, totiž na vysvětlenou, tvoje hlava kouká tam a moje oči třeba do výstřihu."

Klokan: „To to takhle otévřeně řekneš?"

Lomb: „ Poslední dobou čerpám inspiraci v mladé frontě: jednou píšou: pohled na ženský kozy prodlužuje život, jindy respondent Jany Cígleroví říká, že je to pro muže přirozený…"

Klokan: „Jako když jde Hausmann lovit medvěda…"

Lomb: „Ne to bylo jinak, to bylo tak, že ženská přebaluje a chlap loví po barech, nebo tak nějak….

Klokan: „Ty lovíš po barech?

Lomb, kouká se k vedlejšímu stolu : „ No, lovil bych, ale teď jsem zadanej"

Klokan: „No a do který by jsi šel, do tý prsatý nebo do tý tlustý?"¨

Lomb: „Hale je mi s tebou fajn, ale už půjdu dom, jednak mi spadla pěna, a pak, kdybych zbalil prsatou, na Bohemce by mi záviděli, a kdyby tu tlustou , zase by mě litovali, a víš , že musím především myslet na to, že musím reprezentovat tebe, tak radši zůstanu u té své sibiřské chladné rusky, čus bus autobus…"

A lomb se zvedá a odchází…

Klokan: „A kdo bude platit?"

Lomb: „Dnes je to na tebe…"

Klokam: "OK, pošlu účet Příbovy…"

A Lombardo se zvedl a odešel a zmizel jak pára nad hrnce, zatímco Klokan si spokojeně uklízel noudbuk a jha se platit… Vrchní zas nikde, že?